13.8.2014

O mně

„Dobré ráno, a kdybychom se neviděli dobrý den, dobrý večer i dobrou noc!“

Jmenuji se Jiří Podhorský, a ač rozhodně vypadám o dost mladší, narodil jsem se v roce 1979.

Jsem hrdým majitelem příborové sady, této stránky a taktéž tvůrcem a autorem většiny děl a obsahu zde prezentovaného.

Od mala miluji nanášení barev všude tam, kde se udrží. Už ve školce jsem hodně maloval. Mnou vyzdobená zeď dokonce slavila takový úspěch, že pozvali rodiče a výtvor jim prezentovali. Ale až později mi došlo, jak je pro mne kreativita a malování důležité…

Někdy na základní škole jsem, tehdy ještě od Ježíška, dostal svůj první fotoaparát. To se tenkráte ještě fotilo na kinofilm, takže jsem se velmi blízce spřátelil s vývojkou, zvětšovákem a často se ukrýval v temné komoře. Brzy jsem se opět vrátil k malování. Zatím tedy většinou temperou, neb mé kapesné se výši profesionálnějších barev ani nepřiblížilo.

S příchodem Personal Computeru se mé dovednosti obohatily o nový um. Technika počítačů mě velmi zasáhla. Zejména vynález Photoshopu. Pamatuji si jeho první verze, pro mé tehdejší pokusy ještě dostačující. Rád jsem přetvářel realitu. Měnil obyčejné v neobyčejné. Photoshop pro mne byl mocným nástrojem. Byla to cesta ke hvězdám, neobjevené světy, potlačené zákony fyziky… Taky jsem se mohl chlubit fotkou mé maličkosti potřásající si rukou s Čingischánem, protože komu se povedlo se s ním vyfotit a přežít, že?

Nikdy jsem klasické malování neopustil. Zkoušel jsem různé techniky, styly. Objevil jsem akrylové barvy, naučil se pracovat s oleji. Zprvu jsem ctil svým uměním sololitové desky, později začal pracovat s malířskými plátny. Své obrazy a díla jsem ukazoval rodině a přátelům.

Jednoho dne, jeden můj dobrý kamarád vznesl dotaz, zda bych mu něco nenamaloval. Říkal jsem si, proč ne? Obraz se mu líbil. Líbil se mu dokonce tak, že jsem za něj byl odměněn. Pokrylo to mé náklady na pár dalších obrazů a dokonce mi zbylo i na kůrku od chleba. Můj přítel si nechal namalovat ještě další čtyři obrazy. Tím se nastartovala moje kariéra v oboru „Obrazy na míru“. Pak přišly i další nabídky od bližšího i vzdálenějšího okolí.

Tehdy jsem se rozhodl představit své obrazy i širší veřejnosti. Nejjednodušší způsob? Internet. Začal jsem se zajímat o internetové stránky. Co je k tomu potřeba? Zjistil jsem, že čeština, angličtina ani sumerština nestačí. Naučil jsem se základy HTML a CSS. Tak vznikly mé první webové stránky. Díky tomu jsem objevil kouzlo redakčních systémů. Krom Photoshopu a příborové sady jsem se naučil používat i ilustrátor vhodný pro tvorbu ikon a log. A to hlavně s pomocí vektorové (-cosi z fyziky, co vypadá hrozně chytře, ale dřív se mi to zakomponovat do článku nepovedlo) grafiky. Webové stránky se neustále měnily nejen podle nálady, ale hlavně protože jsem každý den sbíral nové a nové zkušenosti. K mému překvapení, (příjemnému!), začaly přicházet první nabídky a objednávky na obrazy, kurzy držení vidliček, portréty a vůbec.

Ač je internet svolný k jakémukoliv obsahu, v případě mých obrazů mi pořád přišel dosti neosobní, umělý a stále jsem v duchu toužil po intimnějším vztahu s ostatními lidmi. Když mne jednoho dne oslovil profesionální malíř Petr Šmaha s nabídkou vystavit pár svých děl ve společnosti dalších malířů kolegů, radostí jsem sousedovi složil hromadu uhlí a ještě je srovnal podle padesáti odstínů šedi. Zařadil jsem se do „Skupiny J“ (mimochodem ji určitě takto nazvali na mou počest). Prezentoval jsem svou tvorbu na společných výstavách a s pomocí Skupiny J, jsem uspořádal i svou první samostatnou výstavu s názvem „Obrazy z Paříže“. Následovaly další společné i samostatné výstavy a hlavně díky nim (a talentu!)se většina mých děl prodala.

Do dnešního dne jsem namaloval spousty obrazů, ale jen pár mi jich zůstalo. Pro mne je to pocta, protože maluji rád a to, že se mé obrazy prodávají, lidé o ně mají zájem a já vím, že je mají někde, kde se na ně mohou koukat a dělají jim radost, je pro mé malířské já obrovským zadostiučiněním. To, že v někom vyvolávají emoce, vzpomínky, jakékoliv jiné pocity je podle mě hlavní účel umění.

V průběhu života jsem vyzkoušel různé směry a způsoby tvorby. Pokusil jsem se o komiks. Název mé prvotiny inspirované filmem Kruh jest Teplo domova v rodinném kruhu. Vyzkoušel jsem si i hraní ve filmu. S kolegou Brucem Willisem jsme se objevili v Hartově válce. Pokud se na mne chcete podívat, zaměřte se na ten ohromný kompars.

Stále se snažím fotit, ale focení v poslední době využívám spíše pro inspiraci. Občas vytvářím internetové stránky a to hlavně grafickou část. Potřebujete logo? Banner? Jsem tu pro vás. S Photoshopem jsem pořád dobrý kamarád. Spolu upravujeme fotky, děláme je lepšími, zajímavějšími. Někdy si jen tak kreslíme. Hlavní je pro mne však malba. Olej, plátno. To je to, co mě nejvíc baví. Jako skrytý materialista mám rád hmatatelné věci. Fotka se vyfotí, ale málokdo si ji vytiskne. Tak leží na paměťovce, nebo se prohání na síti, v nevalné kvalitě ověšená lajky na Facebooku. Co za pár let? Paměťová média mají omezenou životnost a kdo ví jaká bude budoucnost Facebooku? Za to obrazy. Ty překonaly staletí. Přežily války, technické pokroky, příchod fotografie. Umění se mění, ale základní principy zůstávají. Dnes máme spousty možností. Ale obraz tu bude vždy…

A co dny další? Stále se zdokonaluji v malbě pod vedením profesionálního učitele. Zlepšuji svou techniku a učím se nové věci. Plánuji další výstavy a projekty. Těším se z každého nového zážitku, zkušenosti a výtvoru.

Budu moc rád pokud občas navštívíte mé stránky, zanecháte komentář, koupíte si ode mne obraz, či si ho necháte namalovat. Zkrátka se stanete mým věrným fanouškem… Já se budu za odměnu moc snažit být ten nejlepší, protože přesně to si vy zasloužíte.

Děkuji za to, že jste tu a že jste dočetli až sem. (Kdo četl pozorně, určitě si všiml v textu podstrčeného nestydatého výrazu.)

S úctou a příborovou sadou

Jiří Podhorský.


 Autor textu: Jiří "JPArt" Podhorský a Kačka "Kačaba" Koželuhová


Selfie a jiné fotografie Jiřího Podhorského

 





1 komentář u „O mně

  • Dobrý den,
    moc se mi líbí Vaše tvorba a jste neskutečně vtipný :). At´ se Vám do budoucna stále daří.

    S pozdravem,
    Andrea Špičková
    malířka VELKÁ amatérka (=jen pro radost)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.